Odbor pro sociální začleňování (Agentura) na MMR je hlavním expertním nástrojem Vlády ČR pro podporu sociálního začleňování. V oddělení výzkumů a evaluace zkoumají výskyt, rozsah a mechanismy sociálního vyloučení v obcích, které s Agenturou spolupracují.
Představení týmu
Odbor pro sociální začleňování (Agentura) – dále jen ASZ – na MMR je hlavním expertním nástrojem Vlády ČR pro podporu sociálního začleňování. Oddělení výzkumů a evaluace (dále jen OVE) je hlavním realizátorem analytických aktivit monitorování sociálního vyloučení na celostátní úrovni (Index sociálního vyloučení), tematicko-průřezových studií v dílčích oblastech sociálního vyloučení, analytických vstupů pro strategické materiály, definování a sledování potřeb obyvatel sociálně vyloučených lokalit (vstupní analýzy v obcích a návrhy doporučení v oblasti sociálního začleňování) a evaluace činností ASZ. Celkem je v oddělení přibližně 12 výzkumníků a evaluátorů.
Tento analytický útvar především generuje vlastní poznatky pomocí sociálněvědných metod, zejména rozhovory, fokusními skupinani, pozorováními a datovými analýzami. Jedná se tak o poměrně ojedinělý případ analytického útvaru ve státní správě, který realizuje vlastní výzkum včetně terénního.
Proč se tým zapojil do projektu
Vedení a členové týmu se plně ztotožňují s myšlenkou evidence-informed přístupů při tvorbě veřejných politik. Kvalitativní i kvantitativní poznatky z terénu mají hrát stěžejnější roli při vyjednávání s lokálními zastupiteli. Zvýšení jejich kvality, ale i srozumitelnosti a využitelnosti dalšími aktéry tudíž bylo hlavní motivací, proč se zapojit do projektu PANK.
Průběh spolupráce v PANK
Diagnostická fáze
Cílem diagnostické fáze bylo nejprve pochopit obsah a způsob fungování práce s poznatky v OVE. Vedlejším cílem bylo sbírat podněty a doporučení od členů týmu ohledně způsobů, jak zlepšit práci s poznatky.
Během diagnostické fáze byly využity čtyři výzkumné metody: workshopy, polostrukturované rozhovory, pozorování a analýza dokumentů (desk research). Během úvodního workshopu (prosinec 2021), popsali členové týmu hlavní činnosti v jejich agendách a navrhli oblasti, v nichž vnímají největší potenciál pro rozvoj analytických kapacit. Následně proběhlo 7 polostrukturovaných rozhovorů s členy týmu a s vedoucí oddělení. Dotazy se soustředily na způsoby práce, vnímání překážek pro rozvoj analytických kapacit a úvahy o dílčích intervencích, které by mohly přispět pozitivním změnám ve fungování týmu. Posléze byli osloveni vybraní uživatelé těchto výstupů (3 rozhovory s lokálními konzultanty a metodičkou na regionálním centru).
Členové týmu OVE vnímají shodně, že účelem OVE je poskytovat empiricky podložené analýzy- a data pro informované rozhodování v oblasti sociálního začleňování. Sdílí motivaci směrem k poskytnutí kvalitních analýz, které podporují procesy tvorby veřejných politik v této oblasti. S cílem zvýšit svůj přínos se také tým OVE snaží více se podílet na formulaci veřejných politik, a to prostřednictvím syntézy poznání a znalostí akumulovaných v posledních letech.
Diagnostická fáze nám umožnila identifikovat několik překážek při práci s poznatky, ty nejdůležitější shrnujeme níže.
Analytické aktivity OVE čelí několika výzvám v důsledku projektového financování z ESF fondů. Tyto fondy zavádějí rigidní postupy a tlaky na dodržení projektových lhůt, což může negativně ovlivnit hloubku a kvalitu analytické práce. Navíc tento model financování může vést k fluktuaci zaměstnanců a ztrátě kontinuity v týmu.
Pokud jde o přístup k poznatkům a práci s nimi, OVE dlouhodobě sbírá a kompiluje agregovaná administrativní data, na jejichž základě mimo jiné vytváří časové řady ve formě Indexu sociálního vyloučení. Tato databáze poskytuje nejucelenější soubor kvantitativních poznatků k tématu sociálního vyloučení, kterým státní správa disponuje.
Přístup k těmto datům je nicméně zesložiťován fragmentací dodavatelů datových sad a ne vždy vyjasněnými postupy sdílení datových sad mezi veřejnými institucemi. Dalším stěžejním aspektem je sdílení dat a poznatků uvnitř ASZ, kde chybí systematické postupy pro jejich ukládání a opětovné využití (knowledge a data management).
Členové týmu si jsou vědomi potřeby adaptovat a cílit komunikaci výstupů na různé skupiny uživatelů. Výstupy oddělení OVE mají potenciál být využity mnoha aktéry na lokální i národní úrovni, ale zatím chybí cílenější formy komunikace pro další relevantní aktéry, jako jsou policy makers na resortní úrovni, odborná veřejnost a akademici.
Intervence
Závěry z diagnostické fáze sloužily pro návrh intervencí, které jsme implementovali v další fázi projektu. Na základě společné shody s členy týmu a vedením jsme se zaměřili primárně na posílení analytických kapacit v oblasti data managementu a vizualizace dat. Paralelně jsme se zaměřili na dílčí aspekt designu výzkumu využívající smíšené metody (mixed methods).
Využití smíšených metod
Smíšené metody (též mixed methods) představují sadu metodologických postupů, v nichž jsou kombinovány kvalitativní a kvantitativní poznatky. Cílem této intervence bylo vytvořit ucelený postup pro zpracování návrhu (designu) výzkumu využívající smíšené metody.
Tuto zkušenost jsme promítli do návodu Mixed methods →
Data management
Stěžejním aspektem práce s poznatky v OVE je konsolidace datových sad od různých poskytovatelů a jejich zpracování do tzv. fact sheets. Společně s datovým analytikem jsme v rámci této intervence vyvinuli systém pro správu a výdej dat.
Jak na data management u vás? Podívejte se na návod Správa dat →
Vizualizace dat
Velkou část analytických výstupů OVE tvoří datové vizualizace. Tato intervence měla za cíl zavést postupy pro testování srozumitelnosti datových vizualizací a ucelit soubor dobrých praxí při tvorbě vizualizací (tzv. checklisty).
Díky této části spolupráce vznikl návod Vizualizace dat →
Dobré praxe v týmu OVE
Tým disponuje dlouhodobě budovanými kapacitami pro realizaci kvalitativních výzkumů ve specifickém kontextu sociálně vyloučených lokalit a postupuje podle osvědčených metodických standardů ve společenských vědách. V důsledku toho se i přes velký časový tlak daří vytvářet kvalitní a rigorózní analýzy.
Ve fázi designu výzkumu jsou v rámci mikrotýmů mobilizováni všichni aktéři, kteří se podíli na jeho realizaci (lokální aktéři, výzkumníci OVE, datový analytik).
V oddělení jsou částečně implementovány tzv. buddy systém a stínování, která mají za cíl lépe připravovat nově příchozí zaměstnance.
Členové OVE se pravidelně setkávají v rámci tematických seminářů a na konferencích umožňující síťování s dalšími aktéry.
Reflexe práce se zapojeným týmem
OVE je příkladem analytického útvaru, který se vyznačuje vysokou mírou odbornosti a dedikace v aplikaci vědeckých metod pro potřeby různých aktérů mimo i uvnitř veřejnou správu.
Oblasti, které pokrývá ASZ ve svých analytických činnostech, jsou široké a průřezové. Přestože je ASZ formálně na MMR, zaměřuje se na oblasti působnosti dalších resortů (mj. MPSV, MSp, MŠMT, MV). Z toho vyplývá, že funkční specializace resortů dle kompetenčního zákona není vždy relevantní pro definování okruhů činností analytických útvarů jako je EV.
Existence čistě analytického a eveluačního týmu uvnitř státní správy je poměrně ojedinělým fenoménem. V podobném nastavení by ale mohly fungovat analytické týmy i na jiných resortech, což by pomohlo zajistit koncentraci know-how v rukou útvaru, který plní servisní roli pro ostatní věcné či strategické složky. V tomto ohledu je OVE (potažmo ASZ) příkladem dobré praxe pro další organizace, které by mohly mít podobnou kapacitu.
Čistě analytické / výzkumnické útvary mohou dodatečně plnit funknci zprostředkovatele poznání (knowledge broker) mezi akademií a veřejnou správou. Na ASZ se tato ambice začala naplňovat v rámci projektu ASZ jako inovační aktér, při nimž byla organizována setkání mezi analytiky ASZ a odbornou veřejností.
Vedle tvůrčí analytické roli je nezbytné brát v potaz i roli komunikátora a popularizátora výsledků bádání. K tomu vedla na ASZ těsnější spolupráce s odděleními komunikace a PR, ale také vzdělávací aktivity pro posílení komunikačních dovedností.
Systémové bariéry
Zjevná bariera pro správu a udržbu aktualizovaných dat o sociálním vyloučení tkví v roztříštěnosti poskytovatelů datových sad napříč několika veřejnými i soukromými subjekty. Podmínky a postupy pro získání dat se tak mohou zásadně lišit. Existence centrálně udržovaného katalogu dat (například na ČZSO), s jasnými podmínky pro jejich využití a standardizovanými formáty by tak výrazně zrychlilo celý proces získání datových sad. To by umožnilo věnovat kapacity analytiků do samotné analytické práce.
Omezený přístup k mikrodatům z informačních systémů a statistických šetření (např. data ÚP, SILC, sčítání lidu) představuje bariéru pro aplikaci sofistikovanějších metod pro prokázání kauzálních vztahů a hodnocení dopadů (např. regresní analýzy a modelování, statistické párování). Tato limitace vychází primárně z legislativních ustanovení ohledně možnosti sdílení a využití dat veřejnou správou.
Logika projektového řízení vede k přetrhávání kontinuity, nedostatku času k vybudování institucionalizovaného know-how, a prioritizaci generování výstupů místo zázemí a infrastruktury. Projektové financování týmu přináší některé výzvy spojené s určitou rigiditou ohledně požadovaných (či možných) výstupů, ale také zvýšenou nejistotou pro zaměstnance ohledně jejich dalšího působení v týmu po skončení projektu.
Kontakt a poděkování
Pokud Vás příběh týmu zajímá, kontaktujte Radku Vepřkovou na MMR nebo Alexe Reznikowa v Českých prioritách.
Děkujeme také dalším kolegům z ASZ: Adamovi Bedřichovi, Alici Brendzové, Adamovi Duffkovi, Kristýně Girtové, Lence Haluzové, Janovi Hladíkovi, Haně Kociánové, Zuzaně Korecké, Petrovi Langovi, Ester Lomové, Janě Mair, Romanovi Matouškovi, Lubošovi Sálovi.